Pokud máte větu gramaticky správně, ale nerespektujete anglickou výslovnost, je velice malá pravděpodobnost, že vám někdo porozumí.  Anglická výslovnost má svá specifika a v některých případech se velice liší od té české. Pro některé z nás to může být opravdový oříšek. Někdy je to proto, že naše pusa není zvyklá na podivné hlásky, někdy se jen trochu stydíme. Každopádně vše je zejména o tréninku a s trochou píle můžeme naši výslovnost výrazně vylepšit. A jak tedy na to?

Poslouchejte.

Čím víc toho uslyšíte, tím lépe se vám to dostane do hlavy. Poslouchejte, cokoliv vás baví. Pokud se chcete soustředit na jeden specifický přízvuk (ať už na některý z britských nebo amerických) poslouchejte někoho, kdo hovoří tímto akcentem. Vyberte si obtížnost, která odpovídá vaší úrovni a pusťte se do toho. Můžete využít času stráveného dojížděním, čekáním ve frontách, pochůzkami po městě. Doma spojte poslech se čtením. Ideální jsou zjednodušené knihy, které obvykle obsahují CD. Vy tak můžete simultánně číst a poslouchat.  Je třeba zmínit, že zlepšení výslovnosti ovlivní i vaši schopnost porozumět.

Opakujte, co slyšíte.

Slyšíte ve vašem oblíbeném podcastu, filmu nebo seriálu větu, kterou často používáte nebo která se vám líbí? Stopněte film a zopakujte, co jste slyšeli. A znovu. A ještě jednou. Dokud to nebude znít stejně. Zaměřte se na fráze, které používáte v každodenním životě nebo na ty, které byste rádi zařadili do svého repertoáru. Využijte toho, že slyšíte výslovnost rodilých mluvčí a napodobujte je. Přečíst si větu v učebnici a odhadnou výslovnost stačit nebude. Naučte se skutečné znění vašich oblíbených frází. 

Učte se celé věty.

Pokud se učíte a napodobujete celé fráze, máte větší šanci podchytit správnou intonaci a správné vázání slov. Podívejte se například na větu: Please, do it. Slova do a it nevyslovujeme separovaně a spojíme je v jedno přidáním /w/: /duːʷɪt/. Mluvíme-li rychle, ve větě I don’t know může záporné /‘t/ úplně zmizet. Určitě jste se již setkali s výrazem dunno /dəˈnəʊ/ = I don’t know. Pokud ne v psané podobě, tak při poslechu nepochybně. Je tedy patrné, že nestačí jen umět výslovnost jednotlivých slov. Je také třeba vědět, jak je spojit dohromady. A pokud se nechcete učit všechny fonetické poučky nazpaměť, nejjednodušší je poslouchat a napodobovat. 

Nahrávejte se.

Možná se z počátku budete cítit trapně a nebude vám příjemné se poslouchat, ale vzpomeňte si, že cílem není znít perfektně hned na první dobrou. Cílem je podchytit nedokonalosti a zapracovat na nich. A je to jen pro vás, nikdo jiný to slyšet nemusí. Nahrajte se a porovnejte s originálem. Slyšíte, že tohle slovo nezní úplně stejně? Kde může být chyba? Možná dáváte stres na jinou slabiku než má být, možná vaše /θ/ ještě není úplně dokonalé a nebo si možná plete výslovnost /w/ a /v/. Když víte, kde děláte chybu, je mnohem snazší ji odstranit. 

Učte se výslovnost a spelling zároveň.

Nedávno jsem se začala učit francouzsky a jako každý začátečník velice bojuji s výslovností. Stejně jako v angličtině je mi psaná forma slova úplně k ničemu, pokud chci zjistit správnou výslovnost. S tímto problémem mi velice pomáhá aplikace Quizlet, kde můžu slovíčka opakovat a zároveň slyšet jejich výslovnost. Podobných aplikací bude jistě více, vyberte si vaší oblíbenou. Nebo žádnou, pokud neradi memorujete slovíčka. Jen zkombinujte čtením s poslechem.   

Možná si říkáte, že dokonalý přízvuk není podstatný. Angličtina jako novodobá lingua franca je všude kolem nás v mnoha podobách. Nesmíme si ovšem plést dva odlišné pojmy. Proto aby nám bylo rozumět, není potřeba dosáhnout dokonalé received pronunciation a mluvit nerozeznatelně od rodilého mluvčího. Správná výslovnost je ovšem velice důležitá a my se nemůžeme spoléhat na to, že když to řekneme tak nějak přibližně, tak nám přece musí rozumět. I nepatrný rozdíl může kompletně změnit význam slova. Proto bychom trénování výslovnosti neměli v žádném případě podceňovat. ,